Letošní ročník byl rozdělen do několika bloků, ten dopolední byl zaměřen spíše na technologie sloužící k usnadnění života a na možnosti, které se v dnešní době nabízejí hendikepovaným osobám. Přesto doufám, že těmito sepsanými informacemi nepohrdnete. Ovšem v opačném případě můžete rovnou přejít na odpolední blok, kde probíhaly dvě paralelní sekce. My s kolegy jsme navštívili pro nás tématicky přednější, a to "Tvorba přístupného webu".
Dopolední blok přednášek
Březen měsíc internetu
Jako první se představil Jaroslav Winter s úvodní přednáškou o akci Březen měsíc internetu, tentokrát s motem:"Internet – výhoda pro znevýhodněné".
Online centrum znakového překladu a projekt celoživotní vzdělávání neslyšících
Čím se zabývá projekt z následující prezentace "projekt celoživotní vzdělávání neslyšících", je patrné již z názvu - vzděláváním neslyších osob, a to především v době po absolvování střední školy, jelikož situace ohledně specializovaného školství je u nás v ČR zaměřena pouze maximálně do této úrovně vzdělání, dál se o svůj rozvoj musí neslyšící starat sami. Program si ale dále klade za cíl zlepšovat komunikaci neslyšících osob se slyšící společností. Ze všech 12 kurzů a aktivit je především pro slyšící pracující ve veřejných institucích a také pro pedagogy středních škol zajímavý kurz správné komunikace s neslyšícími. Je až úsměvné, jakých všech chyb se slyšící může v této věci dopustit, bohužel však reálné. Příklady si můžete pročíst např. v článku Bezbariérové zdravotnictví.
Pokud máte zájem se o projektu dozvědět více, navštivte Pro plný život.
Následoval zajímavý projekt centrum znakového překladu, který nám ukázal, jak mj. řeší problémy plnění nařízení zákona č.155/98 Sb., který všem veřejným institucím dává za povinnost zajistit v případě potřeby komunikace s neslyšícím znakového tlumočníka. Vtip ale tkví v tom, že naplnění zákona je velmi obtížné, takže je ve většině případech neslyšící nucen dlouze čekat na sehnání a příjezd tlumočníka, což může mít zejména v naléhavých záležitostech katastrofální následky. Jindy je pro komunikaci s neslyšícím využíván psaný text, což se také nejeví jako optimální řešení při pohledu na skutečnost, že zejména starší neslyšící osoby mají s psaným textem problémy. Princip tohoto online systému je možnost kontaktovat Centrum znakového překladu v Ostravě, kde poskytují tlumočení do znakové řeči v rámci celé ČR. Komunikace se odehrává pomocí osobního počítače s internetovým připojení, webovou kamerou a reprosoustavou. Alternativou je i VoIP videotelefon s vestavěnou videokamerou a postačujícím šestipalcovým displeyem.
Chraněné ICT pracoviště Deep
Boris Dvořáček zastupující chraněné ICT pracoviště Deep poinformoval o projektech pracoviště, jako je SKOLANET, NPPG a ECDL.
Velké očekávání vzbuzovala prezentace Ing. Marcely Fejtové z ČVUT o využití GPS navigace, IP kamer, detekčních čidel a dalších zařízení. Bohužel se ale Ing. Marcela Fejtová na konferenci nedostavila. Přesto nám byly lehce představeny tyto technologie, pro představu: zařízení ovládaná pomocí dechu, počítač řízený pomocí oka, systém patriot umožňující vzdáleně sledovat stav vozíku a další.
Internetové poradenství na slovensku
O situaci s internetovým poradenstvím na Slovensku nás v tomto bloku seznámili slovenští kolegové Petra Jurkovičová a Vojtech Regec. Mezi vůbec prvními projekty se objevily INFODOM, REHIS, SOCIONET, atd., které však nebyly zaměřené na poradenství, ale spíše pouze informační služby. Postupem času však portály rozšířily své působení i na internetové poradenství, ovšem jejich využití mělo jisté nevýhody zejména v oblasti profesionality poradců a možnosti přístupu k internetu lidí, kteří chtěli poradit.
Internet a můj handicap
Poté proběhlo vyhlášení výsledků 3. ročníku literární soutěže "Internet a můj handicap". Do soutěže bylo přihlášeno celkem 17 příspěvků a každý z nich byl oceněn darem. Vítězem se stal obdivuhodný Jiří Žváček, jenž provozuje internetové stránky InSpider, s dílem "Mé postižení a internet", ve kterém popisuje, jak se vyrovnával se svou nešťastnou změnou a jak díky internetu mohl opět začít "žít". Příspěvek pana Žváčka bude spolu s ostatními v blízké době uveřejněn na adrese HelpNet.
Křest prvotiny básniček
Došlo i na křest básniček Hany Šipulové, klientky ÚSP Habrovany, jejichž prostřednictvím mohla v těžkých chvílích vyjádřit své pocity a které přispěly k oslovení širší veřejnosti.
Zvýhodněné pojistné produkty
Jiří Novotný nás poinformoval o uzavření smlouvy o podpoře Kooperativy s Národní radou zdravotně postižených (NRZP ČR) a v té souvislosti s výhodným programem pojistných produktů pro osoby se zdravotním postižením od Kooperativy. Těchto produktů již využívají stovky zdravotně postižených klientů.
Program počítačové gramotnosti
Dále se představil Petr Draxler z IBM s tématem počítačové gramotnosti jako výhodného zaměstnání pro lidi se zdravotním postižením. Uvedl především rekvalifikační projekt Univerzity 4G (4. generace). Jedná se o projekt sloužící i pro zdravotně postižené osoby, které mají dostatečné předpoklady a schopnosti k začlenění se do pracovního procesu. Petr Draxler uvedl, že společnost IBM díky projektu rekvalifikuje 20 zdravotně postižených osob na dvě technické pozice. Projekt by měl též vyhovět zamětnavatelům, kteří mají ze zákona uloženo zaměstnat minimálně 4 % osob se zdravotním postižením.
Zákon o sociálních službách
Martin Žárský z Ministerstva práce a sociálních věcí nám přiblížil zákon 108/2006 Sb. o sociálních službách, který je v platnosti teprve 80 dní (a připravoval se cca 5 000 dní). Jak nám bylo řečeno, zákon do hlavní role staví člověka, který pomoc potřebuje, a pan Žárský upozornil především na fakt, že v sociální sféře, na rozdíl od jiných oborů, je s dlouhodobým výhledem stále nutná interakce člověka, a i když ho lze z do jisté míry nahradit technologiemi, je z větší části nepostradatelný. Proto dává zákon podněty ke znásobení počtu pečovatelů.
Načež reagoval Václav Krása z Národní rady zdravotně postižených v ČR svou prezentací o názorech a pohledu na zákon ze strany postižených, kde se snažil nastínit možné problémy.
Sekce Tvorba přístupného webu
Následovala námi navštívená odpolední sekce Tvorba přístupného webu.
Budoucnost českých pravidel tvorby přístupného webu
Jako první vystoupil David Špinar z H1 se svou prezentací o budoucnosti českých pravidel tvorby přístupného webu, ve které nám vysvětlil důvody vzniku českých pravidel přístupnosti a jejich klady a zápory. Z důvodu, že se tato metodika dnem 1. 1. 2008 stane ministerskou vyhláškou, vyšlo z řad lidu několik otázek a námitek k nedostatečnému opodstatnění pravidel. Proto MI ČR vyhlásilo v květnu 2006 výzkumný projekt o přístupnosti webových stránek orgánů státní správy, který by měl všechny nejasnosti vyřešit a díky kterému se pravidla tvorby přístupného webu s největší pravděpodobností budou modifikovat. Dále zazněla zajímavá informace o sankcích při nenaplnění zákona. Ještě nedávno jsme se mohli pousmívat nad nesmyslem, že "stát bude pokutovat sám sebe", ale tento "drastický" krok již není v plánu aplikovat. Nezbývá nám než doufat, že nátlak veřejnosti bude dostatečně účinný, aby byla pravidla přístupnosti dodržovaná.
Výzkumný úkol "přístupnost webových stránek orgánů státní zprávy"
Dále vystoupila paní RNDr. Hana Bubeníčková z TyfloCentra Brno a seznámila nás s výsledky průzkumu v oblasti cílových skupin občanů se zdravotním postižením, jenž je částí již zmíněného výzkumného projektu o přístupnosti webových stránek orgánů státní správy vyhlášeného MI ČR. Důležitým bodem tohoto projektu bylo též určení počtu hendikepovaných osob, proto někoho mohlo zarazit, že ke splnění úkolu byla využita zpráva o situaci zdravotně postižených z roku 1992, dle které je tento počet 400 000 osob. Následoval přehled statistik, ke kterým přispělo 144 osob se zdravotním postižením. Jednalo se o socio-demografická data, informace o postižení a o způsobu práce s počítačem. Z těchto všech statistik je nejzajímavější informace, že ze 400 000 hendikepovaných osob by přístupnost pomohla 140 000 z nich k tomu, aby se mohli seznámit s obsahem webových stránek, přičemž by v současné době přístupných stránek používalo 112 000 osob a dalších 28 000 má zájem v budoucnu internetových prezentací využívat.
Problematika přístupnosti webových stránek na Slovensku
Ještě jednou vystoupil Vojtech Regec, tentokrát s přednáškou o situaci přístupných webových stránek v podmíkách Slovenka. Přesto, že v roce 2006 byl ve Slovenské republice přijat zákon č. 275/2006 o informačních systémech veřejné správy, který se odvolává na jednotlivé standardy přístupnosti webových stránek využívájící s drobnými změnami metodik WCAG a BFW, je reálná situace poněkud žalostná, a to i co se týče pohledu tvůrců webů na samotnou přístupnost. Pro některé znamená podle pana Regece obtěžující práci navíc, nebo mají mylnou, nedostačující představu.
Přístupnos E-learningu pro vysokoškolské studenty se smyslovým postižením
Problematika přístupnosti E-Learningu byla vysvětlena Inženýrem Stanislavem Ondrou a doktorem Petrem Peňázem ze střediska pro pomoc studentům se specifickými nároky spadajícího pod Masarykovu univerzitu. Byl nám hezky vysvětlen problém o nemožnosti jednotných přístupných E-learningových kurzů jak pro neslyšící, tak nevidomé, o problémech s kvantitou souborů a jejich formátů.
Testování použitelnosti
Na závěr měl vystoupit Martin Snížek s přednáškou o testování použitelnosti, bohužel se ale nedostavil. Iniciativy se chopili dva pánové znalí oboru, a to Jan Bažant a Martin Kopta, lektor Dobrého webu, a prezentaci za pana Snížka ochotně odpřednášeli. Zbylé posluchače informovali o důvodech testování webů, její realizaci, upozornili na možná úskalí a na to, jak se jim vyhnout. Také představili nejčastější výstupy a tedy chyby na webových stránkách a jaké mohou mít následky. Většina jistě uvítala i vtipné přirovnání s běžným životem.
Prezentace ke stažení
Všechny prezentace byste v blízké době měli nalézt na portálu Helpnet.
