Každá webová stránka by měla před spuštěním projít nějakou formou ověření funkčnosti a působení na skutečné publikum. Nikdo není neomylný a i zkušený tvůrce se může dopustit chyb, které by později mohly uživatelům způsobit potíže a snižovat tak užitečnost webu.
Teprve při sledování člověka, který s webem pracuje poprvé, se mohou projevit nedostatky v grafickém návrhu, struktuře obsahu a technickém řešení, jež autor nevědomky přechází kvůli svým dříve vytvořeným návykům. Podobný problém se dotýká i obsahu stránek - uvědomte si, že čím více svému oboru rozumíte, tím obtížnější pro vás může být tvorba textů pro web. I tematicky velmi úzce zaměřené weby jsou mnohdy zdrojem informací pro širokou veřejnost, amatérské zájemce o daný obor nebo například pro novináře. Použitý jazyk by tedy měl být všem srozumitelný, především odborné termíny byste měli používat jen s pečlivou rozvahou.
Vybíráme uživatele
Uživatelské testování se pochopitelně neobejde bez uživatelů. Na rozdíl od profesionálně vedeného testování si můžete dovolit malou pohodlnost a využít své blízké, kolegy ze zaměstnání a další snadno dostupné dobrovolníky, pokud se vám v jejich případě podaří dodržet dvě základní pravidla. Testující subjekt by
- neměl mít předchozí zkušenost se zkoumaným webem a
- neměl by být odborníkem v oblasti, kterou se web zabývá.
Jen při splnění těchto předpokladů můžete získat poznatky, které se budou v souladu s pozdějším chováním skutečných návštěvníků vašeho webu. Druhé pravidlo pak ztrácí význam u webů zaměřených čistě na odbornou veřejnost. Uvažte dobře své cílové publikum a při testování se ujistěte, že web dokáže oslovit všechny potenciální návštěvníky. Dejte si také pozor, aby blízký vztah s vybraným uživatelem neovlivnil testování - například v případě, kdy by bránil upřímné kritické odpovědi.
Scénář a plnění úkolů
Jak tedy samotné testování provést? Předem si rozmyslete průběh sezení, abyste jej mohli vést požadovaným směrem a na nic nezapomněli. Připomeňte si, jakému účelu má web sloužit a jaké operace by na něm měli uživatelé provádět. Na jejich základě si pak můžete připravit úkoly, které budete zadávat vašemu pokusnému subjektu. Začněte úkoly obecnými a snadnými, díky nimž ověříte správnost řešení základních prvků webu. Zaměřte se na to, zda uživatel správně chápe smysl a zaměření webu (již z titulní stránky by měl rychle poznat, co web nabízí a čím se zabývá) a zda bez problémů používá základní ovládací mechanismy, především navigaci. Postupně se pak zaměřte na úkoly složitější, které vyžadují provedení více kroků, a především na ty, které vedou k naplnění hlavních cílů webu.
Zadávání úkolů si ukažme na příkladu webu nabízejícího jazykové kurzy. Pokud takové stránky budete testovat, požádejte uživatele, aby si vybral a přihlásil se na kurz němčiny dle vlastních představ. Pak již můžete pouze sledovat, zda se dokáže snadno zorientovat v nabídce, zda zjistí a bez problémů pochopí všechny informace potřebné ke správnému výběru a konečně, zda si díky webu dokáže vybraný kurz také zajistit.
Dle světově uznávaného odborníka na použitelnost Jakoba Nielsena zní první pravidlo testování použitelnosti: "Neposlouchejte uživatele." Není totiž důležité, co uživatel tvrdí, že by udělal, ale co skutečně dělá. Proto se nikdy nespokojte s odpovědí typu "Teď bych vyplnil tenhle formulář," ale jeho vyplnění skutečně požadujte a veďte uživatele k tomu, aby všechny testované postupy skutečně dokončil. Jen tak můžete jejich fungování plně ověřit. Zároveň uživatele taktně přerušte, pokud začne spekulovat o tom, jak by se na jeho místě chovali jiní.
Umění ptát se
Samotné pozorování uživatele při práci, prováděné co možná nejméně rušivým způsobem, je tedy nejzásadnějším zdrojem informací, nicméně i slovní komentář může přinést zajímavé poznatky. Způsob položení otázky do značné míry ovlivňuje následnou odpověď, schopnost správně se ptát je tedy jedním ze zásadních předpokladů úspěšného uživatelského testování. Pokud chcete získat představu o skutečném názoru dotazovaného, pokládejte otázky takzvaně emočně neutrální. Zatímco dotaz "Líbí se ti ten web?" často vyústí v jednoduchou souhlasnou odpověď (vedenou mnohdy také snahou neurazit), otázka "Co si myslíš o vzhledu těchto stránek?" navádí k upřímné odpovědi zformulované na základě vlastního názoru. Podobný efekt mají i takzvané otevřené otázky - takové, na které se nedá odpovědět jednoduchým ano nebo ne.Vyhodnocení testu
Aby testování vedlo k požadovanému cíli, kterým je následné zkvalitnění zkoumaného webu, je nutné test také správně vyhodnotit. Pamatujte, že uživatelské testování v žádném případě není zkouškou schopností uživatele, ale ověřuje použitelnost webu. Jakákoliv chyba během práce s webem nepadá na hlavu uživatele, ale jen a pouze na samotné stránky. To ostatně můžete sdělit i testujícím dobrovolníkům a snížit tak jejich stres z pozorování. Jakýkoliv problém při plnění úkolů by pro vás měl být inspirací k zamyšlení nad řešením webu. Menší pozornost pak můžete věnovat subjektivním dojmům respondentů, dejte spíše na celkové vyznění a rychlost, s jakou se uživatel s webem sžil.
Všechny zmíněné tipy můžete využít i bez toho, abyste cíleně organizovali uživatelské testování. Vzpomeňte si na rady z dnešního newsletteru, až se příště budete o svém webu s někým bavit, nebo se budete ptát ostatních na jejich názor. Měl by vám pomoci k získání hodnotnějších informací, díky kterým pak budete moci svůj web efektivněji upravit. Pokud se o uživatelském testování chcete dozvědět více, můžete si také pročíst naši případovou studii z testování webu NAVRCHOLU.cz.
