Dvě strany mince
Někteří lidé jednoznačně odsuzují povinnou registraci jako něco, co na prodejních webech nemá co dělat. Asi není překvapením, že tito lidé s prodejními weby mají často zkušenost pouze jako jejich zákazníci, nikoli jejich provozovatelé či tvůrci. A pak je tu druhá strana mince – provozovatelé internetových obchodů a dalších prodejních webů, jako jsou například online prodejci zájezdů, letenek apod. Ti zas často tvrdí, že povinnou registraci mít na webu z nějakého důvodu musí – bez ní by to prostě nešlo.
Jak z toho ven? Zkusme najít řešení, které uspokojí uživatele, protože je nebude nutit do něčeho, o co nemají zájem, a zároveň uspokojí potřeby provozovatelů.
Výhody registrace
Na začátek je potřeba si ukázat, že registrace opravdu může mít svoje výhody, a to nejen pro majitele webu ale stejně tak pro zákazníka. Jaké to například jsou?
- Při opakované objednávce nemusí zákazník znovu zadávat všechny údaje – zákazníkovi tak registrace může ušetřit čas.
- zákazník může průběžně kontrolovat stav své objednávky – zákazníkovi tak registrace přináší přesnější informace.
- Provozovatel webu může různým zákazníkům nastavit různé ceny – nesporná výhoda jak pro zákazníka, tak pro provozovatele.
- Na registraci může být navázaný nějaký program na podporu prodeje (sbírání bodů, fazolí, dukátů či čehokoli jiného) – opět potenciální přínos pro obě strany.
- Provozovatel může využít databázi registrovaných zákazníků a posílat pravidelné newslettery, individualizované nabídky apod.
Když se znovu na výše uvedený seznam podíváte, zjistíte, že registraci skutečně potřebujete jen pro body 3 a 4. Ani v jednom z těchto případů ale rozhodně nemusí být registrace povinná. Různé ceny (rozumějme nižší ceny) obvykle jako majitel webu nastavujete jen omezenému okruhu uživatelů. Účast v programu na podporu prodeje také neosloví každého zákazníka – záleží na tom, jak atraktivně nastavíte podmínky programu. Když budou dostatečně atraktivní, zákazník se rád zaregistruje.
Neobtěžující registrace
Mějte na paměti, že návštěvník chce v první řadě nakoupit – ne se někam registrovat. Možná už jste narazili na situaci, kdy do košíku hodíte nový díl oblíbené knížky, nemůžete se dočkat, až ji budete mít doma, a když chcete objednat, tak jste informováni, že bez registrace to nepůjde.
Nechte návštěvníka zaregistrovat, aniž by ho to nějak obtěžovalo, ale nenuťte ho k tomu. Jak? Obvykle návštěvník během objednávky i registrace vyplňuje naprosto stejné údaje (jméno, příjmení, adresu, e-mail atp.), tak proč ho nenechat je zadat jen jednou – během dokončování objednávky – to je to, co chce udělat.
Návštěvník vyplnil všechny údaje, které jsou k dokončení objednávky zapotřebí. Tak proč mu zároveň nenabídnout možnost, uložit si tyto údaje pod přihlašovacím jménem a heslem (nezapomeňte mu přitom samozřejmě sdělit výhody registrace).
Vnímáte ten rozdíl? V případě povinné registrace jste uživatele nejprve nutili udělat nějakou akci, o kterou neměl zájem – zaregistrovat se. Ve druhém případě jste mu nabídli něco navíc – „když už jste trávil čas vyplňováním všech těch údajů, nechcete si je pro příště uložit pod nějaké přihlašovací jméno a heslo – navíc budete sbírat body pro uplatnění slevy?“
A výsledek?
Obojí vedlo k získání potřebných údajů o uživateli. Ve druhém případě se samozřejmě zaregistrovat nemusel, ale to je jeho volba – vy stejně všechny osobní údaje máte – u zákazníkovy objednávky. A že se někteří zákazníci nezaregistrovali? Možná jste jim jasně nesdělili výhody registrace, možná vaše důvody pro tyto zákazníky nejsou dostatečně atraktivní, možná se jen neradi registrují. A jaký je tedy výsledný stav:
- Žádného návštěvníka jste povinnou registrací neodradili od dokončení objednávky.
- Máte k dispozici osobní údaje všech zákazníků.
- Máte několik neregistrovaných zákazníků.
- Všichni jsou spokojeni.
Pozorný čtenář jistě odhalí, že se výše popsaným postupem není vyřešen bod 2 – možnost kontrolovat stav objednávky. Ale na to vlastně není žádná registrace potřeba. Každá objednávka má nějaké unikátní číslo či identifikátor. Stačí nabídnout uživatelům funkci, která po zadání Čísla objednávky zobrazí informace o jejím stavu. Chcete-li dosáhnout většího zabezpečení, požadujte pro kontrolu stavu objednávky ještě například zadání příjmení zákazníka či jeho e-mailu.
Je vůbec potřeba přihlašovací jméno?
Už jste někdy v internetovém obchodě viděli registraci, ve které by se nezadávala e-mailová adresa? A co je na e-mailové adrese tak úžasného? Většina lidí si ji bez problémů pamatuje, stejnou e-mailovou adresu jako vy nemůže mít nikdo jiný. To dává předpoklady k tomu, že e-mailová adresa je ideálním kandidátem na náhradu přihlašovacího jména. Především na webech s velkou databází zákazníků je nalezení unikátního přihlašovacího jména těžký oříšek. Zjistíte, že vaše obvyklá přihlašovací jména jako „karel“, „novotny“ či „k.novotny“ už jsou zaregistrována, takže vám nezbývá než zadat nějaké jméno, které běžně nepoužíváte. K čemu to povede? Po čase ho patrně zapomenete. Při použití e-mailu jako přihlašovacího jména na žádný z těchto problémů nenarazíte.
