Není váš web příliš hlučný?
Ano, čtete dobře - hlučný. Nemyslím však hluk ve smyslu příliš hlasitého zvuku. Ten je samozřejmě také nežadoucí, ale zabývat se budeme hlukem vizuálním.
Snaha nacpat na stránku co nejvíc obsahu vede často k tomu, že působí jako dort pejska a kočičky. Příliš mnoho obsahu na stránce návštěvníka zahltí natolik, že není schopen ničemu pořádně věnovat pozornost. Je vizuálně ohlušen.
Jak vypadá příliš hlučný design v praxi? Například takto:
A nebo takto:
Tyto příklady jsou samozřejmě extrémní. Ilustrují krajní případy, kam až se lze neuvážlivým hromaděním obsahu dostat. Vizuální hluk však vzniká pozvolna, často plíživě a nenápadně. Každé rozšíření obsahu děláte zpravidla v dobré víře, chcete uživatelům nabídnout co nejvíce zajímavých informací. Každý takový krok přitom ale může být také klackem pod nohy uživatele spěšně hledajícího jednu konkrétní informaci.
Méně je více
Dobrý design není hotový ve chvíli, kdy nemáte co přidat, ale když nevíte, co dalšího byste mohli odebrat. Tato parafráze výroku Antoina de Saint-Exupéryho má hluboký význam pro tvorbu webu.
Dobře se u každého prvku na každé stránce zamyslete, kvůli čemu tam je. Jak na daném místě pomůže uživateli? Skutečně bez něj uživatel nedojde ke svému cíli?
Nenajdete-li na tyto otázky uspokojivou odpověď, nebojte se zbytečný prvek odstranit. Uživatele tím o nic nepřipravíte. Naopak, pomůžete mu snáze najít to, kvůli čemu přišel.
Web není puzzle
Prázdné místo není nutné zaplnit. Oprostěte se při návrhu layoutu od nutkání dát na to krásné volné místečko nějaký úžasně užitečný obsah.
Měli bychom tam zpropagovat naše nejnovější produkty. Co kdybychom tam dali nejčtenější články? Potřebujeme někam nacpat tiskové zprávy. Kam dáme Twitter? Odkaz na Facebook? Fotku generálního ředitele?
Přijdou vám tyto věty povědomé? Pokud ano, nejste výjimkou, podobné výroky létají vzduchem při vývoji téměř každého webu.
Nenechte se strhnout. Na webu je sice zdánlivě nekonečně prostoru, ale s každou přidanou informací zvyšujete jeho složitost pro uživatele. Návštěvník k vám nepřišel obdivovat, jaká kvanta obsahu jste schopni vygenerovat. Přišel si pro jednu jedinou informaci. Pokud ji obklopíte hromadami obsahu, bude ji hledat jako jehlu v kupce sena.
Posuďte sami
Zkuste si sami porovnat dvě stránky s totožným layoutem a hlavním obsahem, z nichž jedna je "obohacená" o spousty "užitečného" obsahu. Na které z nich snáze najdete cestu k objednávce produktu?
Příklad 1:
Příklad 2:
Máte podobný příklad, dobrý či špatný? Pochlubte se v komentářích!
Pozitivní vedlejší efekt
Tento zajímavý postřeh není můj, krásně jej zformuloval Dušan Janovský v článku Důležitost bílého místa.
Kromě toho, že prázdným místem akcentujete důležitý obsah stránky, a pomáháte tak orientaci uživatele, také podporujete velmi častý způsob práce s GUI. Uživatelé totiž mají rádi prázné místo, do kterého mohou "beztrestně" kliknout. Proč to dělají?
- Přepínají tak mezi okny aplikací. Například z otevřeného PDF si překliknou do okna prohlížeče. Aby nemuseli trefovat úzké záhlaví okna, kliknou rovnou někam do právě načtené stránky. Někam na "bezpečné místo", tedy nikoliv aktivní plochu, které by způsobila změnu obsahu stránky.
- Pro předání fokusu tělu stránky. Typicky při vyplňování formuláře, kdy chce uživatel po vyplnění formulářového prvku pokračovat dolů po stránce kolečkem myši. Klikne vedle na prázdné místo a přenese fokus pryč z formuláře.